Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nizozemsko

8. 3. 2011

 

OBSAH:
Přehled
Administrativní dělení
Povrch, přírodní podmínky a podnebí
Historie
Hospodářství
Ekonomika
Převažující sféra hospodářství
Export/import
Těžba nerostných surovin
Významná průmyslová odvětví
Zemědělství
Spolupráce Nizozemska s ČR
Významná a zajímavá místa
Významné osobnosti
Zajímavosti
Základní pozdravy
Stravování
Nejčasnější křestní jména
 
Nizozemsko
(Nizozemské království)
(Koninkrijk der Nederlanden)
Přehled:
Vlajka:
 
Státní znak:
Mapa státu:
 
                
Státní zřízení: Konstituční monarchie
Hlavní město: Amsterdam
Rozloha: 41 526 km² (131. na světě)
Počet obyvatel: 16 850 000 (51. na světě)
Měna: Euro (EUR)
HDP:499,8 mld. USD
Úřední jazyk: Nizozemština
Členství v EU od roku: 1958
Administrativní dělení
   Nizozemsko se dělí do 12 provincií, ty jsou řízeny provinčními stavy a radami v čele           s komisaři jmenovanými královnou.
Provincie – hl.město:
Drenthe – Assen
Flevoland – Lelystad
Frísko - Leeuwarden
Gelderland – Arnhem
Groningen – Groningen
Jižní Holandsko – Haag
Limburg – Maastricht
Overijssel – Zolle
Severní Brabantsko – Den Bosch
Severní Holandsko – Haarlem
Utrecht – Utrecht
Zeeland – Middelburg
Povrch, přírodní podmínky a podnebí
     Tato země leží na pobřeží Severního moře. Patří sem i Nizozemské Antily, dříve známé jako Nizozemská západní Indie. Je to soubor ostrovů dělící se na severní sopečného původu   a jižní. K severním ostrovům patří ty, které leží v oblouku Závětrných ostrovů (Svatý Martin, Saba, Svatý Eustach). Bohužel sem občas zasahují hurikány. K jižním vápencovým mírně zvlněným ostrovům patří ostrovy Curacao a Bonaire poblíž pobřeží Venezuely. Jižní ostrovy jsou velmi členité a jejich podnebí je tropické, tedy proto je na nich nedostatek srážek potřebných pro vegetaci, a tak je zde pouze velice chudá. Rostou tady jen kaktusy  a sukulenty. Na ostrově Saba je současně neaktivní sopka zvaná Senery vysoká 887 m.n.m. a je nejvyšším vrchem Nizozemského království. Svahy sopky jsou plné lávových dómů.
    V Nizozemsku se jinak vyskytují pouze nížiny a roviny, jediné místo kde přecházejí nížiny v pahorkatiny je na jihovýchodě země v provincii Limburg. Zde se také rozkládá zalesněná plošina, kde se nachází nejvyšší vrchol Nizozemska pahorek Vaalserberg, který se tyčí  do výšky 321 m.n.m. Zato nejnižší bod v zemi leží v hloubce 6,74 m.p.m. Také zhruba jedna čtvrtina území leží pod hladinou moře, přitom na těchto území žije většina obyvatel (více jak polovina). Lidé obývající tuto zemi neustále bojují se svým jedním z největších problémů i nepřátel a to s mořem, které neustále zaplavuje pevninu. Již od desátého století se zde staví velké ochranné hráze. V roce 1953 tuto zemi zasáhla velice zničující mořská katastrofa, která tuto zemi málem zničila. Od té doby se zde musejí stavět neustále nové a mnohem kvalitnější, propracovanější a důmyslnější hráze. Nyní celková délka všech hrází tvoří už 2000 km a neustále musí chránit hustě osídlené oblasti před dalšími katastrofami jako jsou záplavy. Ovšem tyto hráze se stejně neustále musí rozšiřovat o nové, jelikož jejich kapacita stále ještě zdaleka nestačí. A proto se zde musí nutně stavět větrné mlýny, kterými je Nizozemsko velice proslulé, tyto mlýny mají za úkol odčerpávat vodu ze země. Nevýhodou v tomto směru pro Nizozemsko je velké množství srážek.
    Na pobřežích Nizozemí jsou tzv. prolákliny mělkých přílivových plošin. Tyto plošiny se dělí na dva druhy – watty a marše. Watty jsou přílivem zaplavovány a odlivem zase odkrývány. Na mnoha místech obyvatelé země zpevnili písečné valy a přesypy, aby tam postavili hráze a odčerpáváním vody větrnými mlýny udržují watty bez vody - takto rozšiřují území státu, tyto plochy se nazývají poldery. Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech. Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole. Díky těmto plošinám se tu skvěle daří pěstovat úrodu a zemědělství této země jen vzkvétá.
    Touto zemí protékají také významné řeky Rýn, Maas a Šelda, které se v provincii Zeeland vlévají do Severního moře.
    Podnební pás v Nizozemsku je mírný oceánský. Počasí je pak vlivem podnebí ne moc příznivé, chladné a vlhké, vyskytují se tu proto dost často mlhy a velice silný vítr. Srážky jsou dost časté zvláště na pobřeží, kde dost často zuří bouře, vyvolávající rok od roku nemalé záplavy. Srážky se ročně pohybují okolo 750 – 880 spadlých mm. Celých 200 dní v Nizozemí proprší a pouhých 6 dní je bezvětří. Proto se tu skvěle uplatní již zmiňované větrné mlýny. V létě ovšem teploty jen převelice zřídka vystoupají na 30°C, kdežto zima je relativně teplá, díky teplému Golfskému proudu v Atlantickém oceánu, který ovlivňuje tamější podnebí.
Historie
    Dávno v historii Nizozemska žili na jeho dnešním území keltské a germánské kmeny a to až do 5. století. Tyto kmeny spolu ale neustále vedly bitvy o to, kdo nad tímto územím bude mít moc.
    Po té, ale přichází pád Římské říše a vládu na tomto území přebírají Frankové a Sasové. Tím se Nizozemí stává součástí Franské říše, do které patřila i dnešní Francie, Belgie              a Německo. Po smrti Franského panovníka Ludvíka Pobožného, jeho tři synové vedli rozbroje o to, kdo tomuto území bude vládnout. Tyto rozbroje trvaly tři roky. Potom roku 843 je ukončili Verdunskou smlouvou, která znamenala definitivní rozdělení na tři části – tzv. Západofranskou říši, Východofranskou říši a Středofranskou říši, do které patřilo i dnešní Nizozemsko. Tuto 1/3, Středofranskou říši, spravoval Lothart II., byl to úzký pruh území táhnoucí se od Gaetského zálivu až k Severnímu moři (nazýval se Lotharingie, od toho odvozen název části Francie - Lotrinsko). Po jeho smrti bylo Nizozemsko připojeno k Východofranské říši.
    Později, v 10. století se lidem žijícím v této části daří velice dobře. V této době vznikají nová města, rozvíjí se průmysl, zemědělství i hospodářství. Také se daří řemeslům a obchodu.
    Ve 14. století přichází politické rozpory a území získávají burgundští vévodové, kteří jsou velice dobrými a vlivnými politiky. Ale potom, když se ve stoleté válce, ve které šlo o spor Francie a Anglie o Flandry a jihozápadní Francii, přiklání na stranu Angličanů. Tak se stávají trnem v oku francouzskému králi.
    Když se burgundský vévoda Karel Smělý pokoušel obsadit Lotrinsko, čímž chtěl sjednotit Burgundsko a státy na severu (Flandry, hrabství Franche-Comté, Namur, Brabant, Henegavsko, Holland, Zéland, Limburg, Luxemburg, Lutych, Geldern), padl v roce1477 v bitvě u Nancy.
     Burgundské vévodství je rozděleno mezi krále Ludvíka XI. a habsburského arcivévodu Maxmiliána I. Ludvík XI. získává většinu vévodství. Maxmilián I. zase Nizozemí sňatkem s Marií Burgundskou. Dále tomuto území vládne jejich syn Filip Sličný, který získává španělskou korunu. Takže Nizozemsko je spravováno tzv. španělskou větví Habsburků, kteří byli katoličtí. Jenže sever země obývají převážně kalvinisti, kteří stále silněji odporovali násilným pokusům o podrobení obyvatel. To způsobilo ještě větší odpor k vládcům, proti kterým bylo roku 1568 vedené povstání v čele s Vilémem Oranžským, kterému v té době bylo 33 let. Vilém Oranžský chtěl zabránit rozdělení Nizozemska a tak založil utrechtskou unii, která se stala nezávislou na Habsburcích a Svaté říši římské. Utrechtskou unii tvořily provincie Holland, Zeeland, Utrecht a Frísko. Jižní provincie (dnešní Belgie) se s Utrechtskou unií nespojila, jelikož většina obyvatel zde žijících byla katolická a podporovala Habsburky (tomuto území se říkalo Španělské Nizozemí). Vilém Oranžský přijal hodnost místodržitele Spojených nizozemských provincií, ale jeho plány na udržení jednotnosti země byly zničeny. Ale 10. července 1584 byl zavražděn fanatickým stoupencem katolického Španělska v Delftu. Po smrti prince Viléma (nazývaného také otec vlasti) se země jím spojené staly republikou. Její vznik byl oficiálně a definitivně potvrzen Vestfálským mírem 24. října 1648, který ukončoval třicetiletou a osmdesátiletou válku. Tento mír uzavřela Svatá říše římská spolu se Španělskem, Francií, Švédskem a Nizozemskem.
    Během 16. a 17. století se z Nizozemí stává jedna z nejvyspělejších kolonizátorských a námořních obchodních velmocí světa. Díky tomu byla založena Nizozemská Východoindická společnost v roce 1602. V této době ovládali Portugalci v oblasti Indického oceánu obchod s kořením, na kterém chtěli získat účast i nizozemští mořeplavci. Za účelem rozdělení rizika a zisku spojeného s obchodováním s východní Indií založili bohatí obchodníci z Amsterdamu tzv. Sjednocenou východoindickou společnost.
    Zhoršení přišlo až po třech námořních válkách s Anglií a dlouhé válce s Francií. Francie Nizozemsko okupovala od roku 1795 do roku 1806, kdy zde Napoleon I. Bonaparte vytvořil Holandské království a do čela postavil svého bratra Ludvíka. Ludvík, ale nedokázal zabránit Velké Británii obsadit ostrov Walchern, který měl velice strategické postavení. Kvůli tomu ho pak Napoleon donutil připojit území na levém břehu Rýna a Maasy k Francii. Dále si roku 1810 vynutil odstoupení svého bratra ve prospěch svého syna, ale ihned na to bylo Holandské království připojeno k Francii a Amsterdam jmenován třetím hlavním městem Francouzského císařství.
    Roku 1814 byla vytvořena nizozemská ústava podle Britského vzoru, která platí dodnes. Po Vídeňském kongresu od 1. října 1814 do 19. června 1815, který se konal  po napoleonských válkách a upravil spoustu mezinárodních vztahů souborem smluv, vzniklo Spojené nizozemské království, které zahrnovalo jak severní provincie, tak bývalé Španělské Nizozemí. To však roku 1830 bylo odtrženo jako království Belgie.
    Nyní opět do čela nastoupila oranžská dynastie, která zemi opět vyzvedla.
    Během průběhu celé 1. světové války zůstávalo Nizozemí neutrálním státem, kdežto ve 2. světové válce bylo okupováno a drancováno Německem. Dále také zahynulo velké množství nizozemských židů v nacistických koncentračních táborech.
    Po ukončení války se na trůn usadila dcera královny Vilemíny I. princezna Juliána. Ta však na trůně zůstala do roku 1980, kdy odstoupila. Na trůn po královně Juliáně nastoupila královna Beatrix, která na něm je stále. Nizozemsko bylo jedním ze zakládajících států NATO a Evropského společenství.
Hospodářství
a) Ekonomika
    Tato země se řadí mezi jedny z nejvyspělejších zemí na světě. Když by jsme to vzali podle tabulek, tak Nizozemsko se pohybuje mezi dvaceti nejbohatšími zeměmi na světě. Je zde vysoký podíl obyvatel žijících ve městech, platy občanů jsou vysoké a sociální zabezpečení jim stát také poskytuje. Vzdělání a zdravotnictví jsou na velice vyspělé úrovni. Zemědělství má vysokou produktivitu a to i přes to, že zaměstnává asi jen 3,6 procenta pracujících lidí. Nizozemí má však přece jen problém. Na ploše, která je přibližně dvakrát menší než rozloha České republiky žije 16 850 000 obyvatel. Někteří vědci navíc předpovídají, že dvě třetiny Nizozemí může být v důsledku globálního oteplování zatopeno mořem. A proto mnoho Nizozemců opouští přelidněnou zemi a usazuje se v méně zalidněných a urbanizovaných evropských státech.
b) Převažující sféra hospodářství
    Nejvýznamnější sféry v nizozemském hospodářství jsou průmysl, obchod a doprava.  A také k nim patří i zemědělství i když v menší míře.
    Průmysl je zde rozvinutý hlavně oblastech chemického, elektrotechnického, potravinářského, sklářského, textilního, keramického, papírenského a hutního (hutnictví železa a hliníku) průmyslu.
    V dopravě převládají kategorie – silniční, lodní, železniční, letecká a potrubí pro přepravu ropy (365 km), zemního plynu (3, 816 km) a ropných produktů (716 km).
    Obchodu se zde velice daří a to díky tomu, že Nizozemí obchoduje nejen s okolními státy v Evropské unii, ale i například se Spojenými státy americkými.
    Zemědělství je také velice vyspělé díky automatizaci a umělým hnojivům, které zajišťují Nizozemsku jedny z největších výnosů v přepočtu na hektar, i přes to že většina území této země leží pod hladinou moře. Dojivost krav je také jedna z největších na světě.
c) Export/import
    Nizozemsko patří po Spojených státech amerických a Francii ke třem největším světovým exportérům zemědělských produktů. Zajišťuje téměř čtvrtinu evropského exportu zeleniny.
Nizozemsko ročně průměrně exportuje zemědělské produkty v hodnotě 47 miliard eur, což je zhruba 20 procent celkového ročního exportu. Asi 80 procent nizozemského exportu jde do zemí EU, zejména do Německa, kde v roce 2002 skončily zemědělské výrobky za 12 miliard eur, tedy více než čtvrtina celkového zemědělského exportu. Šlo zejména o okrasné květiny, maso, mléčné výrobky a zeleninu. Druhým největším odbytištěm nizozemských zemědělských výrobků je Francie, dále Velká Británie a Belgie. Většinu zemědělského nizozemského exportu tvoří okrasné květiny. Hodnota jejich exportu dosáhla v roce 2002 zhruba 6,7 miliard eur. Dalšími důležitými exportními surovinami je maso (pět miliard eur), mléčné výrobky (3,9 miliardy eur), zelenina (3,1 miliardy eur) a tabák (3,7 miliardy eur). 
    Nizozemsko naopak dováží převážně mléčné výrobky, maso, ovoce, ořechy a koření. Ročně průměrně Nizozemci dovezou zemědělské výrobky za zhruba 27 miliard eur, a to převážně z členských zemí unie. Nejvíce Nizozemsko dováží zemědělské výrobky z Německa, Belgie a Francie. Import z Německa se týká hlavně mléčných výrobků, obilovin, osiv, luštěnin a brambor. Hodně masa se dováží z Belgie a vína z Francie.
    Nizozemský zahraniční obchod představuje 11 procent celkového importu. Z poměru exportu a importu je jasné, že Nizozemsko je čistým agrárním exportérem.
Z hlediska exportu i importu je tento stát významně vázán kromě okolních států Evropské unie také na Spojené státy americké.
Exportované suroviny: plyn
                                     ropa   
                                     květiny (hlavně tulipány)
                                     elektrická energie
                                     mléčné výrobky
                                     ryby
                                    zelenina
                                     ovoce
                                     fosilní paliva
                                     elektronika
                                     těžká technika
Importované suroviny: kovy
                                      obilí
                                      víno
                                       koření
                                      stroje
d) Těžba nerostných surovin 
    Hlavní a zároveň nejdůležitější těženou surovinou je zemní plyn. Ten se pak dále používá v tepelných elektrárnách na zemní plyn k výrobě elektrické energie. Dále potom jeho značná část je určena k exportu. Další těženou nerostnou surovinou je ropa. Její zpracování je velice rozvinuté, největší rafinerie leží blízko Rotterdamu. Ovšem největší ložiska ropy a zemního plynu jsou v pobřežním šelfu Severního moře.
    Díky takovému množství vytěženého plynu se začala provádět plynofikace, neboli zavádění plynu do všech budov (domácností, firem, továren, hotelů). A to způsobilo, že se topení dřevem a uhlím razantně snížilo, což mělo za následek významné zlepšení tamějšího životního prostředí.   
    Další významnou těženou surovinou je diamant. Nizozemsko je proto řazeno mezi špičky v oblasti opracovávání diamantů. Dají se zde pořídit diamanty s velice vysokou kvalitou.  Dále se zde po té těží další důležité suroviny jako například černé uhlí, sůl kamenná, draselno-hořečnaté soli, vápenec, slín a keramická hlína. Pak je důležitým nerostným bohatstvím  pro Nizozemsko také velmi kvalitní rašelina.
e) Významná průmyslová odvětví
    Potravinářský průmysl – největší význam zde má zpracování mléka na sýry (Eidam, Gouna – 6. místo na světě), jogurty, másla, mléčné konzervy a také určitě všem známé výborné čokolády. Dále tu jsou lihovary, pivovary a konzervárny ryb.
 Strojírenský průmysl – má nejvýznamnější průmysl elektrotechnický, který vyrábí věhlasné televize, audio, mikropočítačovou techniku, telefonní přijímače, telekomunikační spotřební materiál apod.
Chemický průmysl – tvoří 16 procent celkové průmyslové výroby. Je tvořena hlavně výrobky z ropy. Pod chemický průmysl spadá farmaceutický průmysl, kosmetika, hygienické přípravky
    Dalšími významnými odvětvími jsou sklenářský průmysl, textilní průmysl, elektrotechnický průmysl, keramický průmysl, papírenský průmysl a hutní průmysl.
f) Zemědělství
   Tato země je známá hlavně svou produkcí tulipánů, ale i jiných květin, které zdobí naše obydlí. Exportuje však také maso a masné výrobky, ovoce, zeleninu, pivo, mléčné výrobky. čokoládu, deriváty škrobu i osiva. Zemědělský sektor je v nizozemské ekonomice jedním  z nejdůležitějších. Celková rozloha země činí asi 4,1 milionu hektarů, z toho pevnina 3,4 milionu hektarů. Z této plochy se 69 procent využívá pro zemědělství a zahradnictví, 17 procent pokrývají lesy, přírodní rezervace a rekreační oblasti a 14 procent je zastavěno lidskými sídly, průmyslovými a obchodními centry.
Struktura
      Zemědělství je na nizozemském venkově stále nejdůležitějším zaměstnavatelem, i když jeho význam postupně klesá. Počet farem, které se zabývají nezemědělskými činnostmi, jako je například agroturistika či ochrana přírody, stále stoupá. Avšak příjem z těchto činností je prozatím stále velmi nízký. Za posledních 55 let se počet zemědělských farem snížil z 315 000 na 85 000. Důvodem byl pokles farmářských příjmů a nárůst cen půdy a budov. Dnes zaměstnává zemědělství zhruba 3,5 procenta nizozemského obyvatelstva. Tyto farmy jsou zaměřené především na 2 typy výroby, a to jsou chov dobytka a skleníkové hospodářství.
    Dále také zde poklesl počet ekologických farem. Půda obhospodařovaná tímto způsobem klesla o 700 ha z roku 2002 na rok 2003. Důvodem tohoto snížení byla nedostatečná poptávka po produktech ekologického zemědělství.
    Průměrná velikost farem postupně roste. Za posledních 23 let se zvýšil počet hospodářství s více než 100 ha orné půdy trojnásobně, takže v roce 2003 bylo asi 750 objektů. Dnes tyto velké podniky obdělávají asi 20 procent orné půdy. Stále však převažují farmy s výměrou do 10 hektarů. Nejvíce orné půdy obhospodařují objekty, které jí mají k dispozici 30 až 60 ha.
     Postupně se zvětšují i plochy skleníkových hospodářství. Více než pět hektarů skleníků mají dnes objekty, které vlastní asi 20 procent celkové rozlohy skleníkového hospodářství. Průměrné skleníkové zahradnictví mělo v roce 2003 asi 1,3 hektaru, to je dvojnásobek ve srovnání s rokem 1980. Stejně tak je tomu v případě mléčných farem. Podíl objektů  s průměrným počtem dojnic převyšujícím 100 kusů vzrostl od roku 1980 ze tří procent  na deset. Tyto podniky dnes vlastní asi jednu pětinu dojnic. To samé je možné pozorovat i v intenzivních chovech hospodářských zvířat. Na farmách s více než 1500 prasat se dnes chová asi 35 procent těchto zvířat v Nizozemsku. Téměř 30 procent drůbeže je v podnicích s více než 100 000 kusy.
Rostlinná výroba
    Co se týče rostlinné výroby, tak převažující plodinou je obilí, zejména pšenice, krmné plodiny, cukrová řepa, konzumní brambory a luštěniny. Celkově se tyto plodiny pěstují na více než osmi stech tisících hektarů půdy. V posledních letech se pěstuje, zejména v severních provinciích, i řepka olejka, z jejíhož oleje se vyrábí bionafta pro auta i lodě.
Zahradnictví  
    Zahradnictví je velmi významnou oblastí nizozemského zemědělství. Velkou a důležitou skupinu v něm tvoří producenti okrasných květin a rostlin. Velká část produkce se zaměřuje na export. Nizozemští pěstitelé vytvářejí asi 70 procent celkového exportu okrasných květin   a 93 procent celkového vývozu květinových cibulek a sazenic. Kromě květin produkuje zahradnictví i ovoce, zeleninu a houby. Pěstují se zejména žampiony, rajčata, salát, okurky, květák a papriky. Ročně Nizozemci vyvezou zhruba 540 milionů kilogramů rajčat, jenž je vyvážena hlavně do Německa a Velké Británie. Důležité je také skleníkové zahradnictví, které se nyní rozkládá na 10 535 hektarech. Spolu s pěstiteli hub vytváří jednu čtvrtinu celkové produkce nizozemského zemědělství a zahradnictví. Zhruba 70 procent vypěstovaných produktů se vyváží.
Živočišná výroba
    Přestože Nizozemsko patří na světě k zemím s největší hustotou obyvatel, chová poměrně velké množství hospodářských zvířat, miliony kuřat, prasat, krav a ovcí. Počet specializovaných farem na chov dojnic poklesl za dvacet let o dvě třetiny, ale nyní tvoří nejčetnější skupinu s 22 857 objekty. Produkce mléka se stále víc soustřeďuje na specializovaná větší hospodářství, která produkují více než 400 tisíc tun mléka ročně. Většina dobytka (92 procent) se chová na specializovaných farmách. Průměrná dojivost vzrostla z 5300 kg mléka v roce 1985 na 7100 kg v roce 2003.
Zpracovatelský průmysl
    Potravinářský, nápojářský a tabákový průmysl jsou v Nizozemsku součástí velkých společností. Celkový počet firem se postupně snižuje jejich spojováním, to ale způsobuje jejich rozrůstání. V roce 2002 vyrábělo v Nizozemsku potraviny, nápoje a tabák 4825 podniků, což bylo více než 10 procent všech průmyslových podniků v zemi. Tento průmysl zaměstnává velké množství lidí. Jinými slovy asi jeden ze sedmi zaměstnanců v průmyslu pracuje v odvětví výroby potravin, nápojů a tabáku. Tento nizozemský sektor je šestý největší v původní evropské patnáctce a představuje 7 procent její celkové produkce.
     Větší podniky s nejméně 20 zaměstnanci měly v roce 2002 obrat více než 40 miliard eur. Největší obrat měl masný průmysl (6,9 miliardy eur), následoval mlékárenský průmysl ( 5,8 miliardami eur). Nejvíce lidí zaměstnávalo pekárenství - v roce 2002 to bylo 44 tisíc lidí. Potravinářský, nápojářský a tabákový průmysl se v Nizozemsku zaměřuje na export. Jeho hodnota v roce 2002 dosáhla 17 miliard eur. Většina výrobků směřovala do EU (v roce 2002 to bylo zboží za 13,5 miliardy eur).
Obchod s potravinami
     V Nizozemsku je několik maloobchodních organizací. Tři hlavní maloobchodní organizace dosahují zhruba 60 procent celého maloobchodního obratu v potravinách. Podíl výdajů na potraviny je celkových výdajích nizozemské domácnosti asi 11,4 procenta.
     Jako v mnoha jiných zemích i v Nizozemsku narůstá konzumace potravin a nápojů mimo domov. V roce 2001 utratili lidé 30 až 35 procent svých výdajů na potraviny v restauracích, fast foodech apod.
 Spolupráce Nizozemska s ČR
    Nizozemsko patří mezi klíčové obchodní partnery České republiky. Podle výšky obratu vzájemného obchodu v roce 2009 se řadí na osmé místo mezi státy s největší spoluprácí        se zahraničním obchodem České republiky.
Nizozemsko je pro nás zároveň také významným investorem. Ze zahraničních investic podle dat ČNB (české národní banky) ke konci roku 2008 je na prvním místě. Spolu s nizozemskými firmami jako např. Ahold, Shell, Phillips, CTP Incest atd. uskutečnily své investice do naší země prostřednictvím poboček registrovaných v Nizozemsku i některé nadnárodní firmy jako např. Foxxon, Ikea, Renault aj.
 Tabulka vzájemného obchodu Nizozemska a české republiky za posledních 5 let

 
2005
2006
2007
2008
2009
Vývoz
68 256
77986
92 686
97 972
82 476
Dovoz
72 760
84 399
92 712
73 923
66 505
Obrat
141 016
162 385
185 398
171 895
148 981
Saldo
- 4 504
- 6 413
- 26
24 049
15 971

    
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zdroj: ČSÚ a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
 
 Nizozemsko se nachází v první desítce největších obchodních partnerů České republiky s podílem cca 3,5% na celkovém obratu zahraničního obchodu České republiky v r. 2009. V porovnání s rokem 2008 klesl český vývoz o 15,8% a dovoz o 10%.
 Komoditní struktura českého vývozu/dovozu:
 
Kód zboží
Název zboží
Vývoz v tisících KČ
Dovoz v tisících KČ
0
Potraviny a žívá zvířata
1 512 458
6 475 548
1
Nápoje a tabák
82 827
349 140
2
Suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv
859 778
2 903 911
3
Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály
1 162 547
1 676 307
4
Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky
15 143
281 590
5
Chemikálie a příbuzné výrobky
2 779 824
11 441 103
 
6
Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu
10 777 889
7 526 056
7
Stroje a dopravní prostředky
57 033 633
31 591 046
8
Průmyslové spotřební zboží
8 238 287
4 260 189
9
Komodity a předměty obchodu
13 299
35
 Zdroj: ČSÚ a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
 
   Od 1.5.2007 Nizozemsko uvolnilo svůj pracovní trh pro občany ČR a dalších 7 zemí, které spolu s ČR vstoupily do EU 1.5.2004 a pro které předtím uplatňovalo přechodné omezení     na volný pohyb pracovních sil.
Významná a zajímavá místa
Aalsmeer – největší burza květin na světě.
Keukenhof – největší květinový park v Holandsku o rozloze asi 32 ha.
Zaanse Schans – skanzen života ve „starém“ Holandsku, větrné mlýny, sýrárna, výroba barev, řemesla
Anne Frank House- muzeum, které je součástí domu, kde bylo za 2. světové války ukryté malé židovské děvčátko Anna Frank se svou rodinou. Tato malá dívka si psala deník, kterému dala jméno a psala do něj, jako, kdyby to byla její nejlepší přítelkyně. Psala do něj všechny své strasti, všechny překážky, které jí život přinesl a také své pocity. Nyní je to slavná kniha překladaná do padesáti jazyků.
Leeuwaarden – město s velkým počtem historických památek jako např. věž Oldehove, Grote kerk, Fríské muzeum či budova váhy. Toto místo je rodištěm slavné špiónky M.G. Zelleové (Mata Hari), která zde má dokonce svůj pomník. Město je známo i svou akcí zvanou Elstedentocht (zimní putování na bruslích 11 frískými městy), jejíž trasa měří neuvěřitelných 200km a jíž se může zúčastnit každý.
Bolsward – město jehož základy byly položeny kolem roku 700. Jeho zakladatel, pan Bolsward, býval významným členem hanzy (svaz obchodních měst) a z období prosperity se zachovala řada památek. Např. kostel svatého Martina z 15. století se pyšní jedinečnou řezbářskou prací, barokní kazatelnou z roku 1662 vyrobenou z jediného kmene. Dále také  v radnici ze 17. století, nejlepší ukázce renesančního stavebnictví v zemi, je Historické muzeum.
Amsterdam - hlavní město Nizozemska. V Amsterdamu se nachází mnoho památek a zajímavostí. Je jí např. Stadsschouwburg, kde byla zde hrána první scéna amsterdamského divadelnictví z 19.století. V současné době je zázemím divadelní skupiny Toneelgroep Amsterdam. Dalším místem je pak Beurs van Berlage, obchodní burza z roku 1903 postavená podle návrhu architekta Berlageho. V posledním desetiletí se využívá pro koncertní a výstavní účely. Dále je tu Konjnklijk Theater Cardo původně cirkusová scéna, nyní ovšem divadlo, které slouží k produkci muzikálů a koncertů. Concertgabouw je světově proslulým amsterdamským  královským orchesrtem z roku 1888, koncertní síň je vyhlášena pro svou vynikající akustiku. Muziek theater je divadlo, které bylo otevřeno roku 1986, leží u řeky Amstel a je domovskou scénou Nizozemské opery a Národního baletu. RAI je pro změnu největší výstaviště i kongresové centrum v Nizozemsku.
Naarden – město ležící v provincii Severní Holandsko. 15. listopadu 1670 zde zemřel významný český teolog, pedagog a spisovatel Jan Amos Komenský. Před svou smrtí zde žil se svou ženou Janou a synem Danielem. Společnost mu zde dělal i jeho blízký přítel lékař Mikuláš Tulp. Po jeho smrti bylo v Naardenu vybudováno muzeum, které nese jeho jméno.Významní lidé, kteří se narodili v Naardenu jsou např. Willem Arondeus (1894-1943) – umělec, Bertil Schmüll (1946) – rytec, Annemarie Groen (1955) – plavkyně, Tom van´t Hek (1958) – hráč a trenér pozemního hokeje
Významné osobnosti
Rembrandt Harmenszoon van Rhijn – byl malířem, kreslířem, rytcem a grafikem 17. století. V tu dobu Nizozemsko zrovna zažívalo svůj největší rozkvět kultury. Narodil se 15. července 1606 v nizozemském Leydenu. Jeho rodiče (matka dcera pekaře a otec mlynář) ho jako nejmladší z devíti dětí dali studovat do latinské školy a chtěli z něj mít pastora. V patnácti letech vstoupil do učení k Jacobu Isaacszoonu van Swanenburghovi. V osmnácti letech se rozhodl přejít do Amsterodamu k mistru Pieteru Lastmanovi. Po té se znovu vrátil do Leynu, kde si zřídil vetešnictví. V této době vzbudil u lidí obdiv svých kreseb po celém Nizozemí. Rozšířil svůj autoportrét, kde se ztvárnil jako mladý hoch plný vzdoru. Rembrandt hledal svůj výraz až nakonec sám našel způsob, jak se stát prvotřídním umělcem. Ve svých 25 letech se oženil s dcerou obchodníka Saskií, která ho bezmezně podporovala v jeho umění. V této době si koupili velký dům. Takový dům malíři nemívali. Ve svých třiatřiceti letech byl na vrcholu své slávy. Žil ve velkém domě v Židovské čtvrti mezi nejbohatšími lidmi, stýkal se s významnými filozofy a učenci židovského prostředí. Maloval obrazy pro bohaté židovské obchodníky a pro prvního muže Republiky spojených nizozemských provincií a prokazoval nezávislost, jakou si mohli dovolit nejvýznamnější osobnosti té doby. A tou Rembrandt bezesporu byl. Vytvořil známý obraz Danae.V roce 1642 mu zemřela manželka Saskie, oslabena častými porody při kterých se narodily již mrtvé děti. Naživu z jejich dětí zůstal pouze syn Titus, narozený v roce 1641. Osm let manželského života bylo pryč. K malému Titovi najal chůvu Geertje Dircksovou, která u něho setrvala asi sedm let, po té se soudili o Saskiiny šperky a ona skončila ve vězení. Po smrti jeho ženy se v něm cosi zlomilo a začal malovat tmavé nizozemské krajiny. V roce 1649 se Rembrandt odvážil žádat za jeden grafický list 100 zlatých, to byla cena za malované portréty. Dal tím najevo, nakolik si svého umění cení. Vždyť byl považován za nejlepšího malíře současnosti. Ovšem nyní už neměl nikoho bohatého, kdo by od něj kupoval obrazy. Rembrandt stále dostával významné zakázky, například Hodinu anatomie (1656), Představenstvo soukenického cechu (1662) či Přísahu Claudia Civila (1662). Příchod finanční krize, která zničila okruh Rembrandtových věřitelů, znamenala umělcův bankrot. Roku 1657 musel umělec prodat sbírky obrazů, kreseb a rytin a v následujícím roce i svůj dosud nesplacený dům. V roce 1660 opustil svůj dům v Židovské čtvrti a přestěhoval se do jiné čtvrti a byl nucen obývat menší dům. Přibývající léta Rembrandtovu tvorbu výrazně obohatila. Byl po boku Geertje a Hendrickje bezesporu geniálnější než v době, kdy měl za manželku Saskii. O závěru jeho života koluje mnoho teorií, ale nejpravděpodobnější je ta, která vypráví o umělcově bídě a nevděčnosti Holanďanů k jejich největšímu malíři. Rembrandt zestárl jako zchudlý, ale s určitým stálým majetkem, vážený muž, který měl stálý okruh svých přívrženců. Po své smrti v roce 1669 je doceňován jako geniální mistr Holandského malířství. Rembrandt Harmenszoon van Rijn za celý svůj život vytvořil velké množství uměleckých děl. Zhotovil přibližně 600 maleb, téměř 400 leptů a 2000 kreseb.
Erasmus Rotterdamský - byl holandský vědec, myslitel a humanista vlastním jménem Gerrit Gerritszoon. Narodil se roku 1469 zřejmě v Rotterdamu (novější výzkumy však ukazují, že se mohl narodit také v Goudě) jako Geert Geertsen. Mylně se domníval, že jméno Gerrit pochází ze slova „toužit“, a proto si zvolil jméno Desiderius. Nejprve byl augustiniánským mnichem, od roku 1492 byl po svém kněžském svěcení ve službách biskupa v Cambrai. V letech 1495 až 1499 studoval v Paříži. Jako kněz procestoval celou Evropu a stal se slavným učencem. Nyní v roce 1503 tvoří své první váženější díloEnchiridion militis christiani (Příručka křesťanského vojáka). Mezi roky 1506 a 1509 žil v Itálii a mezitím pobýval v Nizozemí  a v Anglii. V této době tvoří svůj nejznámější spis Chvála bláznivosti (Encomium Morice). V letech 1514 až 1521 žil v Basileji, odkud občas odcestoval, aby nechal u svého přítele  Johanna Frobena tisknout své knihy. A právě v roce 1516 vydává knihu O výchově křesťanského vladaře (Institutio principis christiani). Tuto knihu věnuje jako radu mladému králi Karlu V. Od roku 1524 opět bydlí v Basileji, avšak po získání města na stranu reformace Ulricha Zwingliho odchází na protest do Frieburgu. Pohřben byl v basilejské katedrále. V této době stvořil spoustu dalších knih a spisů, které jsou velice známé.
Pieter Breughel - byl slavným nizozemským malířem, který se stal zakladatelem dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do17. století. Traduje se, že zkomolením jeho příjmení vzniklo české slovo brajgl a to vzhledem ke zdánlivé chaotičnosti obrazů tohoto malíře. Na začátku své kariéry se věnoval krajinomalbě a u té už také zůstal. Jeho nejznámějšími díly jsou např. Velké ryby polykají malé (1556), Ikarův pád (asi 1558), Pohled na Neapol (asi 1558), Zápas masopustu s půstem (1559), Stavba babylónské věže (1563) a nakonec Bouře   na moři (1569) - poslední nedokončená malba.
Hendrik Johannes Cruijff - holandský fotbalový trenér a bývalý hvězdný hráč, považovaný za jednoho z velikánů hry. Stal se třikrát evropským fotbalistou roku (1971, 1973, 1974) a evropským hráčem století IFFHS v roce 1999.
Zajímavosti
a) Základní pozdravy
Dobré ráno – Geodemorgen
Dobrý den – Geodendag
Dobrý večer – Geodetavond
Dobrou noc – Geode nacht / Slap lekker
Ahoj – Hallo
Nashledanou – Tot ziens Dag
Děkuji – Dank u
Nerozumím – Ik begrijp het niet
Ano / Ne – Ja / Nee
b) Stravování
    Tato země má na jídelníčku nejčastěji brambory, klobásy, sledě, lososy a jiné ryby, maso, sýr, slávky, palačinky, zeleninu. K pití se zde nejčastěji lidé schlazují různými druhy výborného nizozemského piva. Nizozemsko je velký výrobce masa, sýra, mléka, ovoce, cukrové řepy a zeleniny a také jejich velký evropský vývozce. Na druhé straně je možno všude v Nizozemsku vidět potraviny téměř ze všech mezinárodních kuchyní. Nizozemci pěstují různorodost v kuchyni. Stravování je v Nizozemsku společenskou událostí.
    V Nizozemsku se jí často, kromě tří hlavních jídel také několik jídel mezitím. V pauzách se samozřejmě pije káva, čaje, pivo a alkoholické nápoje na "nizozemský způsob".
Chody: Snídaně - Při bohaté gurmánské snídani se nejčastěji servíruje: sýr, šunka, máslo, různé džemy, arašídové máslo, vejce apod.
             Oběd - nejčastěji se skládá z másla, chleba a tence nakrájeného masa, fast foodu. Doba oběda je také čas na kávu, čaj, mléko nebo jiný mléčný nápoj. Uitsmijter je název, který v Nizozemsku znamená chléb s tence nakrájeným masem a míchanými vejci. Erwtensoep je typické jídlo k obědu, je to hrachová polévka.
              Večeře - je tradiční. Skládá se z národních jídel, nejčastěji ze zeleniny, brambor, masa (oblíbené kuřecí), ryb, salátu a většinou následuje mléčný dezert. Hlavní místo  v "nizozemské večeři" má zelenina.
Tradiční jídla: Fazolová a hrachová polévka
                        Selská omeleta
                        Masové kuličky s hovězím ragú napíchnuté na párátka, namáčí se v hořčici
                        Holandská omáčka
                        Uzená slanina s bramborovou kaší
Piva: Heineken
         Amstel
         Grolsch
         Brandt
         Skol
         Breda
         Oranjeboom.
c) Nejčastější křestní jména
U chlapců: Daan, Tim, Sem, Pik, Fabricius
U dívek: Sophie, Julia, Lieke, Lesana, Sylvia
 Shrnutí v anglickém jazyku:
This paper introduces the country of the Netherlands as a constitutional monarchy with developed industry and rich history. It gives a description of the basic geographical facts including the climate and nature. The Netherlands often suffers from floods due to its geographical features of a lowland country. That is why we can find a great number of dams and windmills there. The Dutch history is described from its tribal times until the present including its era of a colonial power and its engagement in international politics.
The Netherlands belongs to one of the most developed countries in the wolrd. The important industries are trade and transport, food, chemical, and tobacco industries, agriculture, horticulture and organic farming. The key natural resources are gas and diamonds. The paper also deals with the cooperation between the Netherlands and the Czech Republic focusing on the foreign trade and the role of the Netherlands as an important investor in the Czech Republic. Another significant point is tourism with a lot of interesting sights and monumets. The paper also mentions famous personalities who were born and worked in the country – painters Rembrandt Harmenszoon van Rhijn and Pieter Breughel, a scholar Desiderius Erasmus of Rotterdam and a well-known football player and coach Hendrik Johannes Cruijff.
 Čerpáno z
http://nizozemsko.worldcountry.cz
http://www.nizozemi.cz
http://nizozemsko.dovolenaihned.cz
http://cs.wikipedia.org
http://geo-evropa.upol.cz/staty/nizozemsko/historie-nizozemsko
http://www.needrland.cz
http://oranjes.ic.cz/hosp.html
http://www.nizozemi.biz
http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Zemedelstvi-v-unii:-Nizozemsko__s43x20343.html
ČSÚ a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
http://petruj.eu/blog/nejpopularnejsi-jmena-v-nizozemsku
http://www.podravka-prisada.cz/articles/nizozemi

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 50917
Měsíc: 880
Den: 12